Sbohem, má vlasti!

1. března 2011 v 18:06 | Girarde |  Finsko
Kdo mě zná tomu nevěřil. Taťka mi dokonce ještě v Berlíně psal, že se furt ještě můžu vrátit. Ale já se nevrátila.

Překonala jsem dokonce i tu příšernou cestu trajektem, kterou nevyvážila ani vlastní kajuta s koupelnou. (Možná proto, že byla jako ta z nejlacinějších až na dně lodi a tak mi k uchu během noci doléhaly zvuky ledu, tříštícího se o lodní trup. Ale spíš to bude tím histeráčkem, co jsem si během noci užila, takže jsem k ránu stála před zrcadlem a maskovala pytle pod i nad očima.)



Překonala jsem Rusáka, který si mě vyhlédl ve Stockohlmu, když jsem čekala na vstup na trajekt. Bože můj. Ten slizoun si mě pak našel na lodi. Nicméně jsem mu vděčná, (slovo "zavázaná" ale nečekejte) protože za prvé - jen díky němu jsem nabyla nových zkušeností v oblasti schovávání se za hrníčky s Mumínky a útěku plíživým přískokem napříč duty free shopem a za druhé - (vzhledem k neblahému faktu, že mě našel následujícího dne pří výstupu z lodi a skutečnostem, které mi ztížily - a to doslova, mluvím o dvou kufrech po dvaceti kilo a jedom o osmi - nenápadný únik a maskování v davu) mně donutil cítit se jako Holly Golightly, když mi zaplatil taxi a pozval mě na oběd. Nicméně byl to jeho kamarád, volající asi po půlhodině naší plodné(těžká, těžká ironie) konverzace, kterému jsem chtěla dát pusu na čelo za to, že Sama (takový tradiční ruský jméno, co...) donutil odejít. Musela jsem se totiž hodně ovládat, abych milého Sama neubodala dezertní vidličkou při každém "Will you call me?" (Na lodi mi vnutil svoje telefoní číslo, když jsem mu svoje odmítla dát s větou pro každou příležitost, totiž že si je nepamatuji a můj mobil se právě teď, nějakým temným tahem krutého osudu, nachází na dně mého kufru/tašky/Tichého oceánu.) Nicméně ten malinovo-jogurto-tvarohový dortík byl tak dobrý, že jsem uložila kufry do tříeurového sejfu a šla se pozvat ještě na jeden. A koupila jsem si k němu salát s rybou neurčeného druhu a hromadou bylinek, které neznám.

Překonala jsem svou fyzičku, když se mi podařilo odtáhnout ty dva zatracený kufry na nástupiště dlouhý jak tejden do výplaty a když jsem s nimi dobíhala do správného vagonu. (Na jedné zastávce se totiž tohle Pendolino rozdělilo vedví a jen jedna část jela do Kuopia. Konkrétně vagony 1-6. Jasně že jsem až do Kuopia trnula hrůzou, jestli sedím ve správném vagonu.)

Překonala jsem sama sebe, když jsem se donutila zeptat se jedné dámy kolem padesátky, jestli mluví anglicky a jestli je tohle Kuopio. Mluvila anglicky a tohle bylo Kuopio. Takže jsem provedla operativní porod svých dvou kufrů, až do teď hezky uložených v poličkách co možná nejdál od mého sedadla. (I když by se to tak mohlo jevit, ne, nebyl to záměr. Jen mě nenapadlo, že ve vlaku musíte sedět na sedačce se správným číslem a když jsem našla tu svou, nechtělo se mi táhnout zavazadla přes celý vagon. Takže jsem se spolehla na statistiky hovořící o minimálním procentu kriminality ve Finsku a prostě to prubla.) S kufry mi pomohla tatáž paní, která mě ujistila, že jsem tu správně, takže jsem stála na nástupišti v Kuopiu, klepala kosu na mínus třiceti, masírovala si zadnici (pozn. redakce: čtyři a půl hodiny ve vlaku vám ze sedacího svalu udělá mašírku. Příště si věci na léto nechám poslat a jinak než letadlem mě nikdo nikam nedokope) a přemítala, jestli finské dráhy ty schody, na které koukám, myslí vážně. Ano, jak se později ukázalo, byla to jediná cesta ven. Naštěstí je Arimo silný otec čtyř tornád, takže popadl oba mé kufry, za což si vysloužil můj vděk, neskonalou úctu a odnesl (ano, odnesl, ne odtáhl, odkopal, odkoulel, jako bych to za daných okolností praktikovala já) moje dvě zlatíčka. Cestou se ptal, jestli v tom pašuju zlatý cihly. Nechápu. Už druhý člověk za jeden den? Chtějí mi tím něco naznačit? :D
Bože můj, byla to úleva, když jsem stála ve sprše a měla celou tuhle útrpnou cestu definitivně za sebou. Prostě nádhera, to si neumíte představit. (Navíc jsem po téhle stěhovácké odysee byla zpocená jak vrata od chlíva.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama