Cesta do pekel? Našla jsem zkratku.

23. ledna 2012 v 22:12 | Girarde |  Ostatní
Ach bože. Poslední dobou jsem podlehla "na-všechno-kašlu-a-jedu-si-to svoje" náladám, které se mi vždycky, ale VŽDYCKY vymstí.


Denní (spíš noční) režim se zvrhl v naprostý chaos, takže v současnosti chodím spát mezi druhou - pátou hodinou ranní a vstávám kolem druhé odpoledne. Jím jedině to, co nevyžaduje příliš aktivity jako je krájení chleba, patlání máslem nebo nedejbože kvedlání vařečkou sem a tam. Takže žiju na čaji černějším svědomí masového vraha gumových medvídků s poměrem cukr:voda - jedna ku jedný.

A nestresuju se.

Nohy na stůl, Larryho na klín, lážo plážo pohodička. Zní to jako splněný sen každého flákače, ale jak jsem seznala po randeti se zrcadlem, není. Na čele se mi vyrazilo něco, co připomíná zákopovou válku a na západní frontě rozhodně není klid. Taky jsem nechutně zhubla, vypadám strhaně a vůbec fuj. Musím s tí něco udělat.

Ale až od zítřka. Dneska mám nervy na dranc, na základě čehož jsem do sebe investovala a koupila si sadu "Malý alkoholik" (pralinky z hořké čokolády s višňovou a alkoholovou náplní), hromadu cukru, vody, barviva a bublinek - Colu (takže dneska tu životosprávu asi nedoladím) a pár dálších kalorických bomb, kterých si moje rachitické tělo stejně ani nevšimne.

Kdy přesně si myslíte, že mě napadlo, že něco není oukej a je čas hejbnout zadkem? Při pohledu do zrcadla?

Zlatý voči.

Koukla jsem na tu hromadu cukru a teprve tehdy mě to koplo. Cpaní se cukrem je fajn, supr pocit a to všechno, ale sakra. Není to řešení. Není. Ani dočasné.

Takže poslední pralinka a pak začnu řešit všechny ty problémy a problémky, kvůli kterým teď upravuju procenta cukru v krvi. (Krve v cukru?)

Možná... Si dám ještě nějakou tu sušenku. Ale pak určitě! Protože tohle není řešení a já mám sklony vytvářet si závislosti.

P.s.: Ještě že cukr neni chlast.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arvari Arvari | E-mail | Web | 24. ledna 2012 v 10:51 | Reagovat

Cpát se já takovým množstvím cukru, vážím brzo dvakrát tolik, co teď. :-D Ehm, a vítej v řadě flákačů, co se jim nechce ani uvařit si oběd...

2 girarde girarde | 24. ledna 2012 v 16:58 | Reagovat

[1]: Ježíš, deset kilo a byla byl happy jak dva grepy :-D

3 Arvari Arvari | E-mail | Web | 24. ledna 2012 v 17:09 | Reagovat

Deset kilo NAHORU? O_O
No, já tak těch deset dolů a... budu to považovat za dobrej začátek. :-D

4 girarde girarde | 24. ledna 2012 v 19:58 | Reagovat

175/51 = Panebožezaco?!

5 Arvari Arvari | E-mail | Web | 24. ledna 2012 v 21:15 | Reagovat

Hm, to na tom asi budeš jako jedna bejvalá spolužačka. :-D To pro tebe mám špatnou zprávu. Jednou přes léto přibrala zmiňovaných deset kilo... A nikdo to nepostřehnul. :-D
Jistě se nebudeš zlobit, že já tu svoji váhu nezveřejním... :-D

6 girarde girarde | 24. ledna 2012 v 22:11 | Reagovat

Tak tohle dokáže naštvat.
Moje maminka říká: "V tvým věku jsem měla stejný problémy. Ale neboj, to se časem srovná." "Mami, je ti už desátým rokem čtyřicet dva a půjčuju si tvoje oblečení. Takže se ptám: Kdy mami, KDY?!" :-D

7 Arvari Arvari | E-mail | Web | 25. ledna 2012 v 17:04 | Reagovat

No, třeba tím myslí, že se to srovná ve tvojí hlavě, smíříš se a přestaneš to řešit... :-D

8 girarde girarde | 26. ledna 2012 v 2:18 | Reagovat

Dost možná. Ona mívá takový "vtipný" chvilky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama