Cena vlasů, snů a sebeúcty

13. února 2012 v 22:44 | Girarde |  Ostatní
Všichni máme spoustu přání. Některá se splní, jiná ne, někdy je to dobře, někdy ne.

Jako malá jsem hrozně toužila mít kudrnaté, rudé vlasy a pihy jako Pippi dlouhá punčocha.
Pihy mám dvě a ke štěstí už mi stačí. Jednu na tváři alá Marilyn, jednu na nose, v mých očích vrchol roztomilosti.
Kvůli kudrnatým vlasům moje hlava podstoupila trvalou ondulaci. Čtyřikrát. Pak jsem se nechala ostříhat na krátko. Na sestřih se z mé strany průběžně sypala slova chvály i nenávisti, až mi vlasy dorostly pod ramena a já si je konečně obarvila na ohnivě červeno.
Ale není to ono.
Tohle nejsem já. A ta neupřímnost mi otravuje náladu.
Splnila jsem si všechny tři svoje vlasové sny. Ale už toho bylo dost. Jsem velká holka, trochu předčasně zestárlá, trochu příliš zapšklá. Už neumím vidět v lidech hlavně to dobré a už neběhám po loukách s jeleny. Nemůžu se cítit dobře v dlouhých vlasech. Ale jednoduchý sestřih pod uši, obarvený na kaštan, trochu nuceně intelektuální, trochu hravý, (ne)náročný na péči a zcela pod vlivem art-deco - to jsem já.
To jsem já je to fajn.
Svoje dětské sny jsem si splnila. Neodpustila bych si, kdybych to nezkusila a nelituji jediné minuty, kterou jsem do jejich plnění investovala. Nakonec - bez takové zkušenosti bych jen těžko věděla, co za to stojí a co ne, není-liž?
Nesnáším lež. A tvářit se jako někdo, kdo nejsem, je lež. Lež schovaná v barvě Wellaton.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arvari Arvari | E-mail | Web | 13. února 2012 v 23:51 | Reagovat

Já zas v pubertě toužila po vlasech černejch jako uhel, jen abych se nakonec (vlivem jistého Juhy Kylmänena, přiznávám) po spoustě experimentů našla právě v tý červený. No, a jsem to já. I povahou rudovláska. :-D Zbožňuju ty vlasy. :-D A o trvalý ondulaci pomalu přemejšlím. Už mě dost točí to moje ani-rovný-ani-kudrnatý, navíc přehnaně reagující na vzdušnou vlhkost. :-D Mohla bych to zkusit aspoň jednou, třeba to bude průšvih... :-D

2 girarde girarde | Web | 14. února 2012 v 22:18 | Reagovat

Ach, Juha... Ten mě ani nenapadl :D
K trvalý asi tolik: NEDĚLEJ TO! :D Vážně. Budeš mít na hlavě krepák plus bonus v podobě zničených vlasů.
To máš lepší naučit se používat kulmu.
Schválně přihodím... Možná přihodím... Nějakou fotku s mým pudlem. (Larrísek je totž nemocný a já mám zazálohováno jenom něco.)

3 Arvari Arvari | E-mail | Web | 15. února 2012 v 9:31 | Reagovat

Zničenejch? To jako... vysušenejch? *čichá novou šanci, jak udržet pod kontrolou rychlý maštění vlasů, když ta zasraná barva odmítá vysušovat*
Ale s kulmou se nenaučím. Ne bez většího množství spálenin. :-D
Hm, možná nějaký natáčky... :-D

4 girarde girarde | Web | 15. února 2012 v 12:02 | Reagovat

To jako krepák. Polámaný, vysušený, spálený... No, asi jako když vlasy poleješ kyselinou :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama